7 faktů o kotlích na olej
Vyžádejte si bezplatné poradenství
U nás je vytápění oleji spojováno především s představou o vytápění průmyslových objektů. V zemích jako Německo se však topný olej běžně využívá nejen na vytápění průmyslových objektů, ale i obytných domů, škol, úřadů a stejně tak i rodinných domů. Jedná se o vytápění velmi populární, protože je ho možné použít všude tam, kde místní infrastruktura nenabízí zemní plyn. I proto je takové topení vhodné také pro naše lokality, kde nejsou k dispozici plynové rozvody.
1. Palivo
Už samotný název napovídá, že palivem pro tyto kotle je (minerální) olej. Topné oleje dělíme na lehké a těžké. Zpravidla se vyrábějí z ropy a to, zda je označujeme za lehké, nebo těžké, souvisí především s obsahem síry. Lehké oleje obsahují síry méně, jsou ušlechtilejší, a proto produkují i výrazně méně emisí. Co je však neméně zajímavé: kotle spalující lehký topný olej mají až 3krát vyšší výhřevnost než například kotle na dřevo, resp. uhlí. I proto jsou lehké oleje mimořádně vhodné na vytápění domácností.
Čtěte také: Co se vyplatí vědět o automatických kotlech na uhlí
Těžké topné oleje se zpravidla vyrábějí regenerací už použitých, resp. odpadových olejů, proto mají i nižší čistotu než lehké topné oleje. Nicméně použitím kvalitních kotlů se speciálními hořáky se dá množství emisí výrazně redukovat. Ještě ekologičtější alternativou je biologický spalovací olej. Jde o lehký topný olej s nízkým obsahem síry, do kterého se přimíchává 3 až 10 % složky z lokálních obnovitelných zdrojů. Zpravidla jde o řepku olejnou, slunečnici nebo sóju.
2. Kotel
Tak jako ostatní technologie prošly i kotle na topný olej za poslední roky progresivním technologickým vývojem. Pro rodinné domy jsou mimořádně vhodné kondenzační olejové kotle, u kterých se médium (voda) neohřívá jen od hořáku, ale i odcházejícími spalinami, takže účinnost takových kotlů je až 98 %. Moderní olejový kotel je vhodný nejen pro novostavby, ale je možné ho připojit i k již existující soustavě radiátorového nebo podlahového okruhu. Měli bychom však vědět, že jednotlivé druhy topných olejů není možné ani střídat, ani míchat. Předem se musíme rozhodnout, jaký druh topného oleje budeme spalovat, a podle toho si pořídit typ olejového kotle.
3. Hybridní systém a využití OZE
Pokud chceme stavět dům v oblasti, kde není plynová přípojka, a zvažujeme i využití OZE (obnovitelných zdrojů energie), měli bychom vědět, že i vytápění olejem umožňuje instalaci hybridní vytápěcí soustavy, kde můžeme olejový kondenzační kotel kombinovat se slunečními kolektory. Solární systém nám umožňuje akumulovat bezplatnou sluneční energii, přeměněnou na teplo, ve společném výměníku. Takto ohřátou vodu můžeme používat na mytí a koupání a šetřit 60 až 80 % nákladů na přípravu teplé vody. V případě slunečných dnů během topné sezóny šetříme i náklady na vytápění, a to hlavně v propojení s nízkoteplotním podlahovým vytápěním. Celoroční úspory paliva mohou dosáhnout až 60 %. Takto propojený hybridní systém řízený inteligentním termostatem nám nešetří jen palivo, ale logicky i peníze, a navíc výrazně redukuje vypouštění emisí do ovzduší.
4. Skladování paliva
Pokud netopíme elektřinou nebo zemním plynem, které jsou k nám distribuovány kabelem, resp. potrubím, musíme vědět, že jakékoliv jiné palivo je potřeba dovézt, složit a někde bezpečně uskladnit. V případě dřeva, uhlí nebo koksu víme, že palivo někdo musí dovézt a my ho zase musíme uložit do kůlny, sklepa nebo jiného skladu na palivo. V případě topného oleje je to podobné, ale v mnohem čistší a méně pracné formě. Firma nám doveze topný olej a naplní zásobník. Speciální nádoby na topný olej pro běžné rodinné domy mají zpravidla obsah 1000 až 3000 litrů, pro větší a energeticky náročnější objekty je možné použít i více zásobníků. Pokud skladujeme více než 5000 litrů, zásobníky nesmějí být ve společné místnosti s kotlem. Jinak musí být mezi zásobníkem a zdrojem tepla alespoň 1 metr prostoru, místnost musí být větraná a nesmí být průchozí.
5. Investiční náklady
Každý vytápěcí systém má svá specifika, která se projeví na výši investičních nákladů. Pokud bychom se např. rozhodli pro plyn, musíme řešit cenu plynové přípojky a stejně tak cenu dovezení plynového potrubí až k našemu domu. Pokud bychom se rozhodli pro uhlí, musíme počítat nejen s pracností a prašností během manipulace, ale i s investicí do vybudování skladu na palivo. Chceme-li vytápět olejem, musíme zainvestovat do dvou základních složek, kterými je samotný kotel na olej a zásobník na olej, jehož velikost, a tedy i cena závisí na energetickém stavu budovy. Další náklady může představovat solárně-termické zařízení, pokud máme zájem využívat sluneční energii na ohřev teplé užitkové vody.
6. Provozní náklady
Nejdříve si řekněme, že vytápěcí systémy můžeme rozdělit nejen dle média, ale i dle komfortu ovládání. Tedy na plně automatické, částečně automatizované a manuálně obslužné. Provozní náklady těch manuálních (dřevo, uhlí, koks, …) vycházejí na menší sumu, jenže do velké míry proto, že nepočítáme cenu vlastní práce a jsme připraveni dělat kompromisy v komfortu. Porovnáváme-li náklady na vytápění u plně automatických systémů, olej vychází výrazně levněji než elektřina a mírně dráž než zemní plyn. Výška tohoto rozdílu závisí i na aktuální ceně plynu, resp. oleje, která má ve zvyku kolísat podobně jako cena benzínu nebo nafty – vždyť i topný olej se vyrábí z ropy. 1 litr topného oleje stojí přibližně jako 1 litr LPG.
7. Přidaná hodnota
Mezi přidané hodnoty systémů na topný olej musíme počítat jejich maximální čistotu, porovnatelnou s elektřinou nebo zemním plynem. Dále je to plně automatický bezobslužný režim provozovny. V porovnání s kotly na pevné palivo to však není jen o automatickém chodu, ale i o cca 3krát vyšší výhřevnosti a stejně tak nižších emisích. Pro odlehlé rodinné domy, resp. domy v lokalitách bez infrastruktury, je kotel na topný olej nepochybně zajímavým řešením. To samé platí i pro objekty mnohem větší, kde je vyžadován řádově vyšší výkon vytápěcí soustavy. Jde o školy, firemní prostory, kanceláře nebo bytové domy.
