Vyžádat bezplatné poradenství

Bezpečnější domácnosti i díky Edisonovi

Vyžádejte si bezplatné poradenství
Služby Viessmann: ilustrační snímek

 

Jméno Thomase Alvy Edisona dnes zná každé dítě. Geniální vynálezce a podnikatel, s nímž si vybavíme fonograf, předchůdce gramofonu, a žárovku. Tu paradoxně nevynalezl, pouze vylepšil a patentoval. Ale v mnoha oblastech techniky patřil k průkopníkům. Podle některých historiků patří jeho patenty k těm, které pomohly nastartovat nebývalý technický rozvoj. Toho jsme svědky až do dneška. Město, ve kterém tvořil a pracoval, dnes nese jeho jméno.

 

    Těžké začátky

    Jeho dětství patřilo v té době k těm těžším. Škola ho příliš nezajímala, chodil do ní jen pár měsíců a pak ho učila matka. Ale velmi ho nadchly přírodní vědy, zejména v podobě knihy Škola přírodní filozofie od R. Parkera. Od svých deseti let musel pracovat. Důvodem toho bylo, že si ve sklepě rodičovského domu zřídil malou chemickou laboratoř. V té době byly chemikálie drahou záležitostí a rodiče mu na ně nemohli přispívat. Proto mladý Thomas prodával zeleninu, sladkosti a noviny, zejména na vlakovém nádraží ve městě Port Huron. Částečně ohluchl, protože ho průvodce ve vlaku vytáhl do vagónu za uši, ale Edison v pozdějším věku tvrdil, že se mu to stalo v důsledku pokusů. Vydával vlastní noviny (měl tehdy pouhých 15 let). Téměř způsobil vlakovou nehodu a stále experimentoval s chemikáliemi. Studoval kvalitativní analýzu a nabíral poznatky i z jiných oborů.

     

    Na telegrafu

    Mladý Edison jednou zachránil tříletého chlapce před tím, aby ho srazil vlak. Jeho otec, přednosta stanice v Mount Clemens, ho z vděčnosti vyučil telegrafistou, což bylo v té době technicky poměrně náročné, ale dobře placené povolání. Ve věku 19 let se přestěhoval do Lousiville, kde pracoval jako telegrafista v tiskové agentuře Associated Press. Bral si noční služby, aby se mohl věnovat svým pokusům. Jeden takový pokus s baterií ho o tuto práci připravil. Kyselina z baterie se mu vylila na podlahu, přes kterou se propálila rovnou na stůl v pracovně Thomasova šéfa. Ráno měl na stole výpověď.

     

    První vývojové centrum

    Bude to znít nadneseně, ale to, co Edison vybudoval po zkušenostech s telegrafem, historici vědy obvykle označují za první skutečné vývojové centrum. Sám Edison mu říkal laboratoř. Nacházelo se ve městě Menlo Park. Mladý vynálezce ho financoval ze svých prvních patentů, které vyvinul pro telegrafy. Mezi ně patřil například tiskací telegraf, se kterým si ho spojuje většina lidí (zejména díky kinematografii).

    Válka proudů

    Dnes není nic mimořádného, že si dokážeme vyrobit elektřinu i doma, například když si pořídíme kogenerační jednotku a nikdo si neláme hlavu nad tím, jaký typ proudu by měl být produkován. Tím si však rozhodně lámal hlavu Edison, který se hodně intenzivně věnoval i elektrotechnice.

    Na konci 19. století, kdy se elektřina zaváděla různými způsoby do života, proběhl velmi ostrý spor o to, který typ proudu je nejvhodnější. Edison zastával názor, že jím je stejnosměrný proud. Jeho bývalý zaměstnanec, legendární Nikola Tesla, tvrdil, že vhodnější je střídavý. Nešlo pouze o vědu. Edison velmi intenzivně investoval do infrastruktury výroby a distribuce stejnosměrného proudu, takže navzdory jeho velmi liberálním názorům na peníze, mu šlo i o ně. Obě strany propagovaly svou věc různými způsoby. Slavný vynálezce neváhal podporovat usmrcování zvířat střídavým proudem, aby dokázal jeho rizikovost. Spor nakonec vyřešil průkopník elektrifikace George Westinghouse, další zastánce střídavého proudu. V roce 1893 zajišťoval elektřinu pro Světovou výstavu v Chicagu. Tento úspěch mu ve stejném roce získal zakázku na výstavbu elektrárny na Niagarských vodopádech. Díky tomu dosáhl na trhu takovou převahu, že Edison de facto spor prohrál.

     

    Tepelná pojistka

    Těžko si dnes představíme svět bez elektřiny. Díky ní svítíme, vytápíme, ovládáme nejrozličnější zařízení, která usnadňují život a jsou i zdrojem zábavy. O to, aby využívání elektrické energie bylo bezpečné, se zasloužil právě Edison.

    Edisonovy obavy ze střídavého proudu nebyly totiž pouze obchodní taktikou. Svědčí o tom mimo jiné i fakt, že přikročil k vývoji tepelné elektrické pojistky. Jeho cílem bylo zabránit nehodám, ke kterým v té době docházelo kvůli nevědomosti obyvatel. Dal si ji patentovat v roce 1890, tedy ještě v době Války proudů, ale nebyl jejím přímým vynálezcem. Ještě během práce na telegrafu se seznámil s prvními pojistkami, které měly ochránit telegrafy před následky úderu blesku. Vyvinul je Louis Breguet. Edison jeho vynález značně zdokonalil pro použití v elektrickém obvodu. Princip spočívá v tom, že pojistka je vlastně nejslabším místem celého elektrického obvodu. Pokud přes ni protéká příliš velké množství elektřiny, propálí se, čímž vypne obvod. Díky tomu jsou dodnes naše domácnosti podstatně bezpečnější.

     

    Na závěr

    Thomas Edison byl pozoruhodný člověk. V jeho společnostech pracovali vědecké špičky, jako byl Nikola Tesla, z našich končin u něj působil Emil Kolben. Právě na jeho pozvání uskutečnil Edison poznávací cestu po českých městech. Zemřel 16. října 1931 ve Spojených státech. Na jeho počest zhasly všechny žárovky v Americe.

    Užitečné odkazy