Nadměrná vlhkost v bytě

Ideální vlhkost vzduchu v interiéru by se měla pohybovat mezi 40–60 %, jinak může ohrozit vaše zdraví a spokojené bydlení. Když je vlhkost příliš vysoká, hrozí riziko vzniku plísní a nechtěného množení škodlivých roztočů a bakterií. Relativní vlhkost vzduchu je proto nutné udržovat ve správných hodnotách. Čtěte dále a zjistíte, jak zjišťovat míru vlhkosti vzduchu a jak ji v různých ročních obdobích udržovat ve správné hladině.

Zjednodušeně řečeno – vlhkost je obsah vodních par ve vzduchu. Rosný bod pak je teplota, při kterém už vzduch nedokáže vodu udržet a ta se začne srážet na povrchu v interiéru – například na studených oknech či v otevřené lednici.

Jak zjistit vlhkost a rosný bod?

Vlhkost se měří vlhkoměry nebo jinými přístroji, které umožňují měření množství vodních par obsažených ve vzduchu. Rosný bod lze zjistit pomocí diagramu (viz níže) nebo měřicího přístroje určeného ke zjišťování rosného bodu.

Jaká je optimální vlhkost v bytě?

Optimální vlhkost vzduchu v bytě by se měla pohybovat mezi 40 až 60 %. Záleží však na ročním období.

Doporučená optimální vlhkost v bytě je v zimě 45 až 60 % a v létě pak od 40 do 55 %. Vždy by se mělo jednat o rozmezí 40 až 60 %. Komplikace s vlhkostí nastávají od podzimu do jara, kdy je venku chladno a vlhko, které se dostává do bytu (domu).

Pokud se v tomto období méně větrá, udržuje se v bytě vlhkosti více. Nejvyšší doporučená hodnota relativní vlhkosti je 60 % při teplotě vzduchu 20 °C v klasických obývaných místnostech, předsíni, chodbě, kuchyni a dalších obytných místnostech.

Při vlhkosti větší než 60 % je třeba ji snížit. Velkou vlhkost lze snadno poznat zarosenými okny nebo zrcadly. 

Jak již bylo řečeno, vhodná vlhkost vzduchu v bytě nebo v domě je základem ke zdraví a ke spokojenému bydlení. Relativní vlhkost vzduchu je tedy nutné udržovat ve správných hodnotách.

Vliv vlhkosti vzduchu na zdraví 

V důsledku přílišné vlhkosti vzduchu hrozí riziko vzniku plísní, bakterií a množení roztočů, kteří mohou způsobit vážnější onemocnění. Zvlášť při vyšší teplotě vzduchu lidé těžko snáší velké dusno.

Starším občanům to může působit problémy s dýcháním nebo jiné zdravotní potíže. Při dlouhodobé vysoké vlhkosti vzduchu v bytě dochází k plicním chorobám, onemocnění dýchacích cest a k řadě dalších onemocnění. Plísně navíc uvolňují nebezpečné spory, které způsobují rýmu, kašel a přispívají ke vzniku alergií.


Tabulka – ovlivnění člověka teplotou, při níž je vzduch nasycen vodními parami (rosným bodem)

Proč v budově vzniká vlhkost?

Zemní vlhkost

Tato vlhkost "proudí" ze země skrze zdi (vzlíná). Především se vyskytuje v budovách, kde:

• je špatně zhotovená hydroizolace
• zatéká voda z venčí
• jsou porušeny trubky s vodou (přívodní i odpadní)

Náprava v těchto případech může být velmi náročná a nákladná, zato však mnohem důležitější. Vlhké zdi mohou totiž porušovat statiku budovy a hrozí tak nejen zdravotní problémy.

Déšť

Vlhkost může do budovy pronikat při dešti přes porušenou střešní krytinu, nekvalitním oplechováním nebo nekvalitně provedeným utěsněním spár.

Déšť zároveň plošně zvyšuje vzdušnou vlhkost a v případě nevhodného postupu při větrání se tato vlhkost může držet uvnitř (pokud například větráte těsně po dešti a následně zavřete okna a odejdete z domu).

Vodní páry

Vodní páry vznikající různou činností v bytě. Typicky kvůli:

• vaření
• žehlení
• praní
• sušení prádla
• sprchování

Z prinipu věci je taková vlhkost nestabilní a často se rychle mění v závislosti na aktuálně prováděných činnostech či na konkrétní místnosti.

Přítomost lidí v bytě

Sami lidé pokožkou a dýcháním odpařují značné množství vody. Za hodinu lidské tělo může uvolnit pocením až 150 g vodní páry, v koupelně při sprchování vznikne až 2600 g, při vaření 1200 g, sušením prádla v bytě 200 g, žehlením prádla také 200 g.

Dalšími zdroji zvýšené vlhkosti mohou být také akvária, terária apod.

Kuchyně a koupelna = problémové místnosti

Těmi jsou ve většině bytů kuchyně a koupelna. Právě v obou z nich vzniká vlhkosti více než v jiných místnostech. Řešením je klasická ventilace, kterou se zajistí odvod vlhkého vzduchu. Z kuchyně se vlhkost odsává pomocí ventilátoru umístěného v digestoři.

Koupelny jsou osazeny odbočkou ze vzduchotechnického potrubí. Vlhký vzduch se z kuchyně i z koupelny dostává potrubím mimo budovu.

Čím je více vzduchu a vlhkosti v domě, tím musí být průměr vzduchotechnického potrubí větší. Pokud jsou v rodinných domech „mokré provozovny“, je průměr potrubí poměrně velký.

Těmito provozovnami mohou být např. rodinné pekárny, prádelny, penziony, restaurace apod.

Pokud se v domě větrá, a přesto se nedaří vlhkost snížit, pak je možným řešením používání odvlhčovače vzduchu, který vodu obsaženou ve vzduchu zachytí. Odvlhčovač je vhodný umístit do prostoru, kde vzniká nejvíce vlhkosti.

Odvlhčovač je možné přemísťovat do jednotlivých místností podle potřeby. Jinou možností snižování vlhkosti jsou pohlcovače vlhkosti. Jsou to plastové nádoby, do kterých se vkládají tablety. Tableta absorbuje vlhkost a promění ji na vodu, která se vylije. Tablety se po rozpuštění v nádobě vyměňují.

Dalšími možnostmi jsou chemické prostředky, které se dají volně koupit. V nabídce je mnoho výrobků proti vlhkosti a plísním. K nejznámějším přípravkům patří Savo, postřiky označované jako biocid a další chemické prostředky. Většina z nich účinně odstraňuje plísně i kvasinky a ošetřené místo nejen dezinfikuje, ale některé prostředky také vybělí.

Rady, jak bojovat s vlhkostí v bytě po vyprání prádla

1. Větrání místnosti. Pravidelné větrání nejen pomůže předcházet vzniku plísní, ale i vyprané prádlo bude schnout rychleji než ve vlhkém prostoru. Prádlo se nemá sušit v místnosti, kde není okno ani jiná možnost větrání.

2. Ždímání prádla. Podle druhu prádla je třeba ždímací režim pračky nastavit na co nejvyšší otáčky. Ždímání je možné ještě jednou zopakovat. Právě ždímáním prádla lze odstranit velké množství vlhkosti v místnosti.

3. Sušení prádla. Sušák na prádlo musí být umístěn tak, aby okolo něj volně proudil vzduch. Nemá být umístěn v blízkosti stěny nebo nábytku; vlhkost se na nich snáze uchytí. Je-li to možné, mělo by se prádlo sušit v místnosti s otevřeným nebo alespoň pootevřeným oknem, případně jiným způsobem.