Domácí vzduchotechnika – centrální a decentralizovaná
Vyžádejte si bezplatné poradenství
Vzduchotechnika má výrazný vliv na pohodu prostředí. Pohoda vnitřního prostředí je ovlivněna různými faktory, přičemž největší vliv mají teplota, vlhkost, čistota a rychlost proudění vzduchu. Tyto faktory lze upravovat pomocí vzduchotechniky, která se stará o tzv. řízenou (kontrolovanou) výměnu vzduchu a zároveň ho i částečně upravuje, aby se pohoda prostředí zvýšila.
Kontrolované větrání pomocí vzduchotechniky pomáhá v jednotlivých místnostech zajistit příjemné ovzduší. Vydýchaný vzduch obsahuje menší množství kyslíku a ve větší míře naopak obsahuje nevhodné látky, jako například oxid uhličitý a vodní páru.
Vzduchotechnika a zdraví
Pro zdraví člověka a jeho dobrý pracovní výkon je nutná dostatečná výměna vzduchu. Množství potřebného čistého vzduchu závisí od druhu vykonávané práce. Systém větrání bytů zajišťuje nejen výměnu vzduchu a úpravu jeho vlhkosti v místnostech, ale také zabraňuje tvorbě plísní v místech s malým pohybem vzduchu (rohy místností).
Pomocí kontrolovaného (řízeného) větrání bytu se odsává spotřebovaný vzduch z koupelny, kuchyně a WC a nahrazuje se čerstvým vzduchem přiváděným z obývacího a dětského pokoje a ložnice.
Centrální vzduchotechnika
Nově stavěné a rekonstruované domy mají velmi dobrou tepelnou izolaci a „utěsní“ celou budovu. Tím nemůže docházet k dostatečné výměně vzduchu, což se řeší centrálním větráním.
Moderní centrální vzduchotechnické systémy obsahují rekuperátor (výměník vzduchu), který zajišťuje zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu.
Všechny tyto systémy využívají přes 90 % tepla obsaženého v odpadním vzduchu a využívají ho k ohřevu čerstvého vzduchu. Tím se výrazně sníží energetická náročnost domu, šetří se palivo a podporuje ekologie.
Centrální vzduchotechnika je založena na výměně vzduchu pomocí trubkových rozvodů vzduchu do všech potřebných místností. Vzduchotechnické potrubí je ukryto ve stropě, v podlaze či ve stěně, viditelné jsou pouze vyústky vzduchu v jednotlivých místech. Vyústky se umisťují v potřebných místech jednotlivých místností a může to být nad podlahou, ve stropě nebo ve stěně.
Výměnu vzduchu zajišťuje automatický provoz větrací centrály. Správně dimenzované potrubí a řízená regulace provozu omezuje vznik hluku způsobeného proudícím vzduchem. Nároční obyvatelé si navíc mohou do potrubí ve vybraných místnostech nechat instalovat tlumiče hluku.
U centrálních větracích systémů se často uplatňují tepelná čerpadla. Provoz a regulace centrálních systémů pro větrání bytů se provádí přes univerzální obslužnou jednotku, regulaci tepelného čerpadla, případně přes internet.
Instalace centrálního větracího systému se provádí nejčastěji plochým kanálem ve skladbě podlahy nebo kulatým kanálem ve stropě. Ploché kanály jsou sestaveny ze vzduchotechnického potrubí čtvercového nebo obdélníkového průřezu. Kulaté kanály se skládají z potrubí kruhového průřezu.
Decentrální zařízení pro větrání bytu
Větrací decentrální systém neobsahuje vzduchotechnickou jednotku a rozvodná potrubí či kanály do jednotlivých místností. Systém decentrálního větrání je jednodušší a využívá se v rodinných domech a v bytech velkých i malých nájemních domů.
Pro jeho zřízení je třeba mít v obvodové stěně otvor patřičné velikosti pro osazení venkovní clony. K provozu větracího zařízení je třeba přivést elektrické napětí (230 V). Tímto napětím je poháněn ventilátor.
Používají se tiché, elektricky úsporné ventilátory, které plynule regulují dodávku čerstvého vzduchu v závislosti na kvalitě vzduchu v místnosti. Otáčky ventilátoru jsou právě tak vysoké, aby bylo zajištěno potřebné množství vzduchu pro zdravé a příjemné ovzduší v místnosti. Hospodárný provoz je zajištěn křížovým protiproudým výměníkem tepla.
Sestava decentrálního větracího systému pro jednu místnost obsahuje například dvě jednotky s ventilátory. Ventilátory se střídají a nasávají čerstvý vzduch, nebo vyfukují vzduch odpadní. Clona na vnitřní straně stěny upravuje směr proudění vzduchu a současně funguje jako tlumič zvuku.
