Vytápění nejsou jen náklady na palivo

Ačkoliv si mnoho lidí pod náklady na vytápění představí pouze cenu paliva, není to všechno. Zahrnout musíte nejen investici do zdroje vytápění, ale také náklady na pravidelnou údržbu, kontroly a revize kotlů či komínů. Ty se samozřejmě při různých zdrojích vytápění podstatně liší.

Ceny energií, paliv, ale i topných zdrojů nebo instalačních prací se postupem času mění (prudký nárůst jsme viděli třeba v roce 2022). Cenové odhady v tomto článku berte pouze jako orientační. Uvádíme je vždy pro dům s plochou 150 m² a tepelnou ztrátou 7 kW, obývaný čtyřčlennou rodinou včetně dvou dětí. V ceně je vždy započten i ohřev teplé užitkové vody.

Ceny za instalaci se mohou zdát vysoké, protože jsou v nich vždy započítány veškeré náklady. Patří sem náklady na koupi a instalaci kotle, topné soustavy (kombinace podlahového vytápění a radiátorů), případně náklady na plynovou přípojku, komín, sklad paliva, akumulační nádrž apod.

Nejjednodušší je elektřina

Hlavní složkou investice do vytápění je cena topného zdroje a náklady na instalaci. V tomto ohledu jednoznačně vyhrává elektřina – elektrické kotle či podlahové vytápění jsou poměrně levné a nenáročné na realizaci. Nepotřebují žádný komín ani žádný speciální prostor. Pokud nepoužijete akumulační zásobník na teplovodní topení, kotel skryjete i pod schody, do koupelny nebo do kuchyně. Elektrické vytápění však potřebuje silnou el. přípojku (případně výměnu jističů), jejíž předělávka může investici o několik tisíc korun prodražit.

Náklady na realizaci vytápění elektrickým kotlem s akumulací pro uvedený modelový dům začínají na cca 155 000 Kč. Při elektrickém podlahovém vytápění (rohože) to je cca 80 000 Kč včetně bojleru na přípravu teplé vody.

Komín nepotřebují ani tepelná čerpadla, která jsou na vytápění ještě levnější než plynové kondenzační kotle. Na rozdíl od kotlů se však jedná o poměrně složitá zařízení, která navíc pracují s chladivem. Jejich instalace a údržba je tedy nákladnější, nemluvě o čerpadlech země-voda s prostorově náročnými zemními kolektory nebo vystrojených vrtů a nebo o čerpadlech voda-voda s potřebou sacích a vsakovacích studen nebo vrtů.

Nejlevnější je tepelné čerpadlo typ vzduch-voda, náklady na realizaci vytápění pomocí něj začínají na 274 000 Kč. Tato čerpadla však v silných mrazech ztrácejí účinnost, v oblastech s tuhými zimami jim tedy musí vypomáhat kotel, což může investici o pár desítek tisíc korun navýšit. 

Plynové kotla potřebují další příslušenství

Co se týče plynových kotlů, u nich už do hry vstupuje instalace komína (ačkoliv méně nákladná než u kotlů na tuhá paliva) a také realizace plynové přípojky. Nejen kotel, ale i přípojka a komín musí být podrobovány pravidelným revizím. Samozřejmě, vytápění se dá řešit i samostatnými plynovými topidly ve více místnostech, při tomto řešení ale stoupají náklady na rozvody plynu.

Náklady na pořízení vytápění plynovým kondenzačním kotlem začínají v případě našeho modelového domu na cca 220 000 Kč. 

Výhody kotlů na tuhá paliva

U kotlů na tuhá paliva, zejména u těch na biomasu (např. dřevní štěpka nebo pelety), je atraktivní zejména cena paliv, která patří mezi nejlevnější. Jejich samotná kupní cena je však vyšší než u plynových a elektrických kotlů. I v tomto případě je nutná instalace a pravidelná údržba komína. Kromě toho musíte mít dostatek prostoru i pro sklad tuhého paliva.

Obsluha kotle na tuhé palivo je náročnější na čas, musíte pravidelně doplňovat palivo a vysypávat popel. Do velké míry to řeší automatické kotle na pevná paliva, ani s nimi však nedosáhnete takového komfortu používání jako s elektrickými nebo plynovými kotli či s tepelnými čerpadly. Navíc je nutné palivo pravidelně nakupovat nebo si ho nechat přivážet, což opět může náklady na vytápění navýšit. Například pořízení vytápění pomocí kotle na pelety vás v našem modelovém příkladu domu vyjde na cca 280 000 Kč, při dřevní štěpce je to kolem 265 000 Kč.

Nejlevnější je štěpka

Ani situace ohledně nákladů na paliva není jednoduchá. Kromě samotné ceny za měrnou jednotku paliva totiž musíte počítat i s účinností topného zdroje, výhřevností daného paliva a mnoha dalšími parametry. Celkový výpočet je poměrně zdlouhavý, pro porovnání však uvádíme zjednodušenou tabulku. 

Ceny jsou přepočteny pro uvedený modelový dům s plochou 150 m2 a tepelnou ztrátou 7 kW, ve kterém žije čtyřčlenná rodina (z toho dvě děti). Jak se dalo očekávat, nejdražší na topení je elektřina (přestože tabulka počítá i s využitím tzv. nočního proudu), nejlevnější teplo vyrobíte pomocí kotle na dřevní štěpku. Překvapivě je na tom tepelné čerpadlo, které je díky vysoké účinnosti ještě méně energeticky náročné než plynový kondenzační kotel. 

Situace se však mění, pokud vezmeme v úvahu již dříve zmíněné vstupní náklady – tj. cena za topný zdroj, realizace komína, skladu na palivo atd. Najdete je ve sloupci Investice a údržba, v kterém jsou započítány i náklady na údržbu systému, jako pravidelné prohlídky kotle či komína, případné opravy atd. Tyto náklady jsou pak přepočteny na 1 rok s ohledem na životnost jednotlivých komponent (např. u kotlů je to cca 15 let). 

Z pohledu celkových ročních nákladů (poslední sloupec vpravo) jsou na tom opět nejlépe kotle na biomasu (dřevní štěpka, pelety) spolu s plynovým kondenzačním kotlem.

Tabulka – Porovnání ročních nákladů na zřízení a provoz topného systému (zdroj: vytapeni.tzb-info.cz):

*Suma v tabulce odpovídá 12 × měsíční platbě za plyn/elektřinu podle typu vytápění. Jde o fixní poplatky za distribuci,přípojku apod. Položka je uvedena samostatně, protože je společná pro vytápění i přípravu teplé vody.